Hugo Kapet

Hugo Kapet
	francouzský král
Doba vlády	987–996
Korunovace	3. červenec 987, Noyon
Narození	939–941?; Dourdan
Úmrtí	24. října 996; Melun
Pohřben	Bazilika Saint-Denis
Nástupce	Robert II. Francouzský
Manželka	Adéla Akvitánská
Potomci	Robert II. Francouzský; Hedvika Francouzská; Gisela Francouzská
Dynastie	Kapetovci
Otec	Hugo Veliký
Matka	Hedvika Saská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Kapet (francouzsky Hugues Capet; 939–941, Dourdan – 24. října 996, Melun) byl král západofranské říše (987–996) z rodu Robertovců, který je považován za prvního francouzského krále a zakladatele dynastie Kapetovců.

Jeho otec Hugo Veliký byl franský vévoda z rodu Robertovců, kteří od 9. století soupeřili o moc s Karlovci. Jeho matka Hedvika Saská pocházela z otonského rodu. V roce 960 získal otcův titul franského vévody, dále se však musel vypořádat s vlivem Karlovců a také se saskými Otony, zakladateli Svaté římské říše. Královského titulu dosáhl s podporou Otonům blízkých vysokých církevních hodnostářů Gerberta z Aurillac a Adalberona z Remeše, který jej korunoval. Korunovace Hugo Kapeta roku 987 ukončila období volených králů franské říše a započala dědičnou vládu králů Francie z dynastie Kapetovců, která skončila až francouzskou revolucí. Hugo Kapet byl francouzským vrchním lenním pánem, ale jeho vlastní královské dominium bylo jen nevelké panství v oblasti Paříže.

Život

Otcem Huga Kapeta byl franský vévoda Hugo Veliký, nejmocnější velmož ve Francii, který prakticky ovládal politickou situaci v zemi za posledních slabých Karlovců. Roku 970 se Hugo Kapet jako pařížský hrabě oženil s Adélou, jedinou dcerou akvitánského vévody Viléma zvaného Koudelová hlava. Stal se opatem-laikem celkem pěti klášterů.^[1]

Po náhlé smrti mladého krále Ludvíka V. byl jeho dosavadní rádce Hugo Kapet roku 987 zvolen králem. Korunován byl 1. června v katedrále v Noyonu a pomazán 3. června opět v Noyonu nebo v Remeši. Zdá se, že Adéla se na manželově vládě podílela, podle Gerberta ji Hugo nazýval „průvodkyní a účastnicí našeho panování“. Králova pozice zpočátku nebyla vůbec pevná. Vládu si nárokoval i vévoda dolnolotrinský Karel, bratr krále Lothara I. a strýc zemřelého. I když se Kapetovi podařilo roku 991 Karla s pomocí laonského biskupa Adalbera zajmout a zbavit se tak nebezpečí, že by mohl bezprostředně ohrožovat jeho moc, řada současníků viděla v jeho královské volbě uzurpaci.

Moc nového krále byla v podstatě omezena na původní državy Robertovců mezi Paříží a Orléansem a skromné královské domény v okolí Remeše a Laonu, ale i zde bylo nutné počítat s místní šlechtou. Na území velkých královských leníků nemohl Hugo zasahovat vůbec, proto tu vystupoval jako „primus inter pares“, první mezi sobě rovnými. Aby zabezpečil trůn svým potomkům, nechal již koncem roku 987 korunovat králem syna Roberta – praxe, kterou po něm převzali všichni Kapetovci až po Filipa II. Zemřel na podzim 996 a byl pohřben v St. Denis.

Vývod z předků

Postava chansons de geste

Hugo Kapet se stal rovněž hrdinou jednoho starofrancouzského eposu, tzv. chanson de geste, s názvem Hugues Capet (asi 1360), který vypráví o jeho životě a o tom, jak potrestal vraha krále Ludvíka V. Epos končí jeho korunovací v Remeši.^[2]

Odkazy

Reference

↑ Církevní dějiny – novověk, Od autorů: Suchánek Drahomír, Drška Václav, kapitola: 2.3 [online]. books.google.cz [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
↑ MICHAJLOV, Andrej Dmitrijevič. Французский героический эпос. Вопросы поэтики и стилистики. 1. vyd. Moskva: Российская академия наук, 1995. 360 s. Dostupné online. ISBN 5-201-13233-2. S. 283–284.

Literatura

DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky)
EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.
HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky)